Vosk karnaubský

Získává se z palmy Coperniceia cerifera. Šupinkami vosku se pokrývají mladé listy, které se odřezávají a suší, přičemž lze šupinky vosku z nich pak oklepat nebo vytavit vařením v horké vodě. V horké vodě se vosk také čistí a získává slámově žlutou barvu. Karnaubský vosk taje při 78–88 °C, je křehký natolik, že se dá roztlouci na prášek. Je tvrdý a částečně rozpustný v diizopropyléteru a chloroformu, za horka v benzenu, xylenu, terpentýnu, chlorovaných uhlovodících a acetonu. Karnaubský vosk je v Evropě znám od počátku 19. století, ve velkém se dovážel asi od roku 1846 a používá se ke zvýšení bodu tání a tvrdosti voskových směsí, jejichž krystalinitu zároveň potlačuje. Používal se jako přísada do svíček spolu s lojem a včelím voskem, do voskových fermeží, pečetního vosku a do past k leštění kůže a dřeva.