Pryskyřice z damaroně a podobných jehličnatých stromů. Velmi stálá, nežloutne, má nízké číslo kyselosti. Používá se na obrazové laky a k nažehlování voskopryskyřičnou směsí.Pryskyřice, lišící se od ostatních pryskyřic malou kyselostí a nízkým obsahem dvojných vazeb, díky čemuž je méně náchylná k degradativní oxidaci, snížení rozpustnosti a k barevným změnám. Nízká polarita, díky které se damara rozpouští v málo polárních rozpouštědlech, jež nenapadají zaschlé olejové filmy, je výhodná při konzervaci, neboť umožňuje damarový lak sejmout s minimálním nebezpečím, že malba bude poškozena. Damara obsahuje malé množství kyselin a převládají triterpenoidní alkoholy, extrahovatelné acetonem a etanolem, a triterpenoidní uhlovodíky zvané rezeny, extrahovatelné toluenem, terpentýnem a dalšími uhlovodíkovými rozpouštědly. Při rozpuštění vzniká někdy zákal, způsobený přítomností damarového vosku. Odstraní se přidáním malého množství etanolu, který vosk rozpustí. Damara se k přípravě obrazových laků používá až od dvacátých let 19. století a uvádí se, že damaru změkčenou makovým olejem v roztoku lakového benzinu používal Turner. Při restaurování obrazů se používají damarové laky s voskem jako obrazové laky, neboť damara nežloutne a zůstává rozpustná. |